GRIŠA - ZKÁZA A NADĚJE: LEIGH BARDUGO

11.08.2018

Závěr série z prostředí grišů.

Název: Griša - Zkáza a naděje (3.)

Originální název: Ruin and Rising, 2014

Autor: Leigh Bardugo

Překlad: Julie Žemlová

Obálka: Kamila Flonerová

Nakladatelství: Fragment, 2018

Počet stran: 344

Vazba: pevná /vázaná s přebalem


Hlavní město Ravky padlo a Alina se ukrývá podzemí ve starobylém jeskynním labyrintu chodeb. Jejího oslabení využívá duchovní Aparátus, který ji poskytne útočiště mezi fanatiky, kteří ji uctívají jako svatou. Cítí se zde spoutána jako vězeň a brzy se jí podaří za pomoci svých přátel a zbylých grišů prchnout. Je odhodlána najít třetí umocňovač a své síly spojit s Nikolajem, který se skrývá před Temnyjem a buduje svoji armádu.

Podaří se jim Temnyje porazit a zachránit svět?


Můj dojem:

Moc jsem si přála, aby třetí díl sérii zachránil a posunul ji v mých očích výš. To se nestalo. Jsem opravdu velmi zklamaná. A proč se mi nelíbila?

  1. Postava Aliny - mám ráda hrdinky, které samy hýbou dějem. Alina se nechá vláčet okolnostmi a jako osobnost je velmi rozplizlá. Nedokáže si ani vybrat muže svého srdce. Tu koketuje s Malem, tu s Nikolajem nebo s Temnyjem. Po celou dobu jsem měla pocit, že neví, co vlastně chce a to mě neskutečně iritovalo. Po první knize jsem si myslela, že se její charakter trochu rozvine a ona bude silnější. Bohužel přes její moc je z ní stále ta malá, nevýrazná Alina, která se své moci spíš bojí. Chybí jí odvaha, chybí jí jiskra, je to postava s nízkou energií a proto jsem si ji nedokázala oblíbit. Její osud mi byl naprosto ukradený.
  2. Postava Mala - v prvních dvou knihách to byl žárlivý, otravný a nevýrazný hrdina a já se nemohla dočkat, kdy konečně umře. Ve třetí knize mu autorka úplně změnila charakter a najednou je z něj vůdce. Je mi líto, ale ten přemet jeho charakteru neberu, autorka by si neměla s vlastnostmi postav dělat, co chce. Jeho změně by měl předcházet nějaký logický vývoj. Ale ve třetím díle se setkáváme s jiným Malem, aby to autorce zapadlo do příběhu.
  3. Nuda. Kniha mě nedokázala vtáhnout do příběhu, nedokázala ve mně vzbudit jedinou emoci. Přisuzuji to špatnému psaní a nízké kreativitě autorky. Dobrý autor dokáže během scén přibližovat charaktery, posouvat děj i seznamovat čtenáře se světem i prostředím a to vše najednou. Dělá to tak, že si toho čtenář vůbec nevšimne, ale scény ho pak vtahují do děje. Čtenář se nenudí. Bardugo má naproti tomu v knize velmi málo scén posouvající příběh. Jsou navíc krátké a většinou odbyté. V prostorách mezi nimi pak vysvětluje vnitřní svět postav a je to neskutečně otravné. Její série je učebnicovým příkladem chyby začínajících autorů, že "autor nemá popisovat, ale ukazovat".
  4. Konec knihy - podle mě si čtenář zasloužil úplně jiný závěr. Bardugo se chtěla vyhnout klišé, ale pokud autorka nemá dostatek kreativity, aby vymyslela funkční a zajímavý závěr, možná by bylo lepší se toho klišé držet. Někdo by mohl namítnout, že přece kniha skončila dobře a dobro nakonec vyhrálo. Nemohu do recenze napsat to, co bych ráda, abych nespoilerovala, ale pro mě je závěr stejně slabošský jako celá bezpáteřní postava Aliny.
  5. Celková rozplizlost a nekoncepčnost knihy. Chybí zde pevná ruka autora, která by čtenáře sérií provedla. Knihy působí dojmem, že autorka sama neví co chce a kam směřuje.
  6. Skákající konflikt - děj knihy negraduje postupně. Dobře napsaná kniha je ta, kde děj dramatizuje postupně a neustále stoupá vzhůru. V této knize toto pravidlo nefunguje. Vrchol má někde uprostřed a v závěru klesá.
  7. Inspirace Ruskem je jen pozlátko - necítila jsem tu těžko popsatelnou esenci, kterou mohu vnímat z pera jiných autorů, kteří píší příběhy inspirované Ruskem nebo přímo z ruského prostředí. Celá inspirace u Bardugo končí na jménech a to mi nestačilo. Proto se mi více líbí české obálky, které knihy daleko více vystihují. U těch zahraničních, připomínajících ruský Kreml, bych si připadala více podvedená.

Abych jen nekritizovala, kniha má i světlé chvilky. Autorka dobře zvládla charaktery Nikolaje a Temnyje. Oba hrdinové jsou velice charismatičtí a já si je oblíbila. Bardugo mohla využít jejich potenciálu v závěru série. Škoda promarněné šance.

Nerozumím tomu, že se série stala ve světě bestsellerem, ale respektuji názor jiných čtenářů. Kdybych už doma neměla v poličce její dva díly Šest vran, asi bych autorku nadobro odepsala. Takto ji dám ještě jednu šanci.

Závěr:

Knihu nedoporučuji a její čtení považuji za ztrátu času. Jde o nudnou sérii s nudnou hlavní hrdinkou a zcela neuspokojujícím závěrem.

HODNOCENÍ: 20%


© 2017 Knižní blog. Za návštěvu děkuje Blahona.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky