NA LOVU: MEAGAN SPOONER

Když se Kráska vydá na lov Zvířete...

Zbožňuji pohádky. Kráska a zvíře patří k mým nejoblíbenějším. Proto mě velice potěšilo, že nakladatelství CooBoo vydalo letos v únoru její retelling s názvem Na lovu. Přestože různých verzí tohoto příběhu, ať již v knižní, filmové nebo i obrazové podobě existuje spousta, nikdy mě další a další verze nepřestanou zajímat.

Kráska a zvíře je původně francouzská legenda, kterou poprvé sepsal v roce 1740 Gabrielle-Suzanne Barbot de Villeneuve. Populárnější verze však vznikla o 16 let později z ruky Jeanne-Marie Leprince de Beaumont. Já sama jsem v dětství přečetla několik jejích verzí. Jako správný pohádkový fanatik, jsem přelouskala všechny pohádkové knížky v naší městské knihovně. Láska k pohádkám mně vydržela dodnes, takže mě tato kniha nemohla minout.

Pohádkový příběh Na lovu nás zavádí do prostředí středověkého Ruska. Jeva žije se svými laskavými sestrami Jasenkou a Lenou a milovaným otcem v blahobytu a zdá se, že jim ke štěstí nic nechybí. Díky bohatství, které nastřádal otec jako kupec, mají vysoké společenské postavení a také dobré vyhlídky na vdavky. Jeva přesto není úplně spokojená. Chybí jí les a doba, kterou trávila s otcem na lovu, když byla ještě malá. Chybí jí pohádkové příběhy, které jí otec jako malé holčičce vyprávěl.

Jednoho dne přijde na rodinu pohroma. Kvůli nevydařenému obchodu přijdou o veškeré jmění. Musí se proto uchýlit do svého starého srubu v lesích. Jediná Jeva se do lesa těší. Miluje lov a brzy se ve srubu začne cítit znovu jako doma.

Na otci se však začíná projevovat stáří, již nemá tolik fyzických sil, jako dřív. Jeva si o něj dělá starosti. Jednoho dne se otec z lovu nevrátí. Jeva se proto vydá po jeho stopách. Cestu jí zkříží Zvíře a unese ji do svého zámku. Jeva touží po jediném. Zabít ho!

Můj dojem:

Příběh se drží v základní kostře předlohy. Přesto přináší nové a neotřelé prvky. Bylo velice osvěžující, že obě sestry Jevy mají kladný charakter a s Jevou velmi láskyplný vztah. V chladném prostředí ruské zimy to člověku rozehřívá srdce.

Prostředí příběhu jednoznačně slušelo. Líbilo se mi, že autorka přenesla jeho děj na východ. Atmosféra mrazivé ruské zimy ze stránek přímo vyskakuje a společně s hlubokým lesem vytváří opravdu působivou pohádkovou atmosféru. Při jejím čtení jsem si vybavila své dětství a zasněžený les, kam jsme si chodili jako děcka sami hrát a vraceli se za tmy domů. Stejně jako otec Jevě i mně máma nebo starší sestra četla pohádky, když jsem ještě sama neuměla číst. Toto mě s hrdinkou spojovalo a já se s ní během čtení mohla dobře ztotožnit. Pohádková romantická atmosféra je jednou z nejsilnějších stránek knihy. V některých recenzích jsem četla, že se někomu zdálo tempo vyprávění pomalejší. Já osobně jsem byla tolik pohlcená atmosférou, že mi to tak vůbec nepřišlo. Naopak mi stránky ubíhaly velice rychle.

Moc se mi také líbilo pozvolné budování vztahu mezi Jevou a Zvířetem. Od nesmělé a opatrné důvěry, vztah postupně přerůstá v sympatie a přátelství, aby nakonec prošlo velkou zkouškou.

Kniha je vyprávěna převážně z pohledu Jevy. Mezi tyto kapitoly jsou vždy na jedné stránce vloženy myšlenky Zvířete. Tento způsob je výborný a skvěle funguje. Navíc je zajímavá i forma, protože Zvíře mluví v první osobě množného čísla. Je to rozhodně originální a spolu s krásným grafickým zpracováním je to třešnička na dortu, která knihu pozvedává.

Do příběhu je přimíchána pohádka O ptáku Ohniváku. Nápad super, jen ho autorka mohla trochu lépe rozvinout a dotáhnout. Je také škoda, že nedala větší prostor závěru. Takto je bohužel uspěchané zakončení knihy její největší slabinou.

Závěr:

Knihu doporučuji všem, bez ohledu na věk, kteří mají rádi pohádky. Pokud se necháváte rádi unášet kouzelnou a romantickou atmosférou a zajímá vás, jak lze převyprávět starý příběh novým způsobem, tak aby stále zůstal pohádkou, jste jednoznačně její cílovou skupinou. 

HODNOCENÍ: 86%