Z VŮLE LUNY: P. C. CAST

Fantasy plné krásy, nebezpečí i krutosti.

Vyprávění nás zavede do postapokalyptického světa. Připravte se na kouzelný, trochu pohádkový svět, ukrývající mnohá tajemství. Svět, který čtenáře zavede do srdce hlubokého lesa plného za noci vylézajících smrtících nestvůr.

Mari je dcerou Luňanky Ledy, nejváženější ženy klanu poutníků, která má schopnost využívat síly bohyně matky Země a Luny k léčení a kterou klan nezbytně potřebuje k přežití. Každá Luňanka musí vyučit novou následovnici. Leda by si přála, aby službu Luňanky jednou převzala její dcera. Mari kromě toho, že dokáže využívat síly Luny má i jiné vlastnosti, a své tajemství společně s matkou přísně střeží. Kandidátek na Luňanku je však v klanu víc a blíží se chvíle, kdy si Leda mezi nimi bude muset vybrat novou učenku.

Nik je synem vůdce kmene slunečních lidí, kteří uctívají slunce a dokáží přijímat sílu z jeho paprsků. Žijí v korunách stromů a jejich věrní společníci jsou psi. Každý pes si krátce po narození vybírá svého kumpána, tedy člověka se kterým vytvoří silné pouto, které rozdělí jen smrt. Nika si jako kumpána bohužel doposud žádný pes nevybral a on se proto cítí méněcenný.

Mrtvý zrak se stane vůdcem kmene zlodějů kůží, uctívající Zubatou. Jsou to kanibalé a své oběti stahují z kůže. Jako jediný kmen žijí v nakaženém městě a nákazu hodlají použít k ovládnutí kmenů lesa.

Životy všech tří hrdinů se protnou. Co má být jejich osudem? Čím se stanou pro svůj lid?

To se dozvíte, když se ponoříte do tohoto zároveň krásného i brutálního světa.

Můj dojem:

Tak to byla jízda! Málokdy se mi stane, že se od knihy nemohu odtrhnout. A stalo se. Knihu jsem přečetla na jeden zátah za večer a noc, takže jsem šla spát nad ránem. Jinak to nešlo. Svět mě okouzlil. Autorka čtenáře pozvolna seznamuje se všemi jeho podivnostmi. Je mistryní detailů. Naprosto mě tím přikovala ke stránkám svého příběhu.

Líbilo se mi, že si zvolila vyprávění z úhlu pohledu jednotlivých hlavních hrdinů. A tak vidíme motivace lidí jednotlivých kmenů a soucítíme s jejich problémy. Výjimkou je linka Mrtvého zraku, která je děsivá a hrůzostrašná. Přestože i u něj použila vyprávění z jeho pohledu a chápeme jeho motivace, nedokázala jsem se zbavit úzkosti při jeho čtení. Silnou stránkou autorky je vtáhnutí do děje a vyvolávání emocí. Nejednou jsem se přistihla, jak mi tečou slzy. Je tam mnoho silných a emotivních scén. Hrozně se mi líbil nádherný vztah Mari s její matkou, plný laskavosti a pochopení. Všechny postavy procházejí svým vlastním vývojem a to je další pozitivní věc, kterou nemohu opomenout. Autorka rozvíjí nejen kladné hrdiny, ale i ty záporné. A tak můžeme sledovat, jak postupně z malého zrnka roste zlo obřích rozměrů.

Autorka knihu obohatila o nevtíravou romanci, ale kniha na ní nestojí. Kromě ní najdeme v knize také vedlejší lesbický vztah, pouto mezi člověkem a psem, ale i lásku a úctu k přírodě. Kniha se dotýká některých problémů, jako je otroctví nebo boje biologickými zbraněmi ve formě nákazy, okrajově poukazuje i na problém likvidace lidí, vymykajících se zažitým pravidlům. I když je to čistokrevná smyšlená fantasy vzbuzuje otázky, a to není v YA literatuře moc časté.

Kniha mě bavila od první po poslední stránky. Vytváří v čtenáři přirozenou chuť číst dál a udržuje jeho napětí. Ke konci příběhu do hry vstupuje ještě příbuzný kmen slunečních lidí, u kterého jsou společníci kočky. Na jeho účast v příběhu si však musíme počkat do dalšího dílu.

Závěr:

Knihu doporučuji všem čtenářům nad 15 let, kteří mají rádi podivuhodné, neobvyklé a do detailů propracované světy a jsou přístupní originálním prvkům. V tomto fantasy koktejlu očekávejte plno přísad - lásku, přátelství, důvěru, ale i strach, nenávist a zradu. Jediná rada na závěr. Upalujte do knihkupectví!

HODNOCENÍ: 94%